close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Věřím, že lidskou svobodu lze vyjádřit jedním slůvkem, které slouží jako cihlička přidržující dveře existence dokořán - možná.
- Robert Fulghum

Panda Emoji-11 (Clap) [V1] by Jerikuto Dattebane! •Spoluautorská FF s N.U.T.První a druhý díl na Konoze Panda Emoji-11 (Clap) [V1] by Jerikuto


Nenávidím, když přede mnou leží prázdná stránka.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Princezny ve hvězdách [TT]

24. dubna 2016 v 12:41 | Tori |  Povídky, texty
Maminka mi vždycky říkávala, že jsem její malá princezna. Dělala pro mě první poslední, hýčkala mě jako svůj nejdražší poklad. Já snila o majestátních zámcích s rozlehlými zahradami s rozkvetlými květinami a bílou lavičkou pod starou jabloní, o trávníku, na kterém běhám a krátká stébelka mě šimrají po bosých nohách, o honosných komnatách a přepychových róbách. V hloubi srdce mi nějaký hlásek našeptával, že nikdy na svůj sen nedosáhnu, a já to věděla. Ale i přesto jsem snila dál, nevzdávala jsem se naděje na to, že přijede můj princ na bílém koni, najde mě jako Popelku, nebo snad zachrání jako Sněhurku. Doufala jsem, že život, který žiji je jen jedna velká lež, že jsem se píchla o trn a už brzy se probudím z kletby do svého paláce, ale čekala jsem marně. Ani dodneška se nic nezměnilo na faktu, že žiji hůř, než leckteré zvíře, bez důstojnosti a bez víry, že se to někdy zlepší. Když má maminka zemřela, tak se mé dětské fantazie rozpadly. Zámek se zbořil a květiny zvadly, vše se proměnilo v prach, stejně jako ona.
Dětství jsem tehdy nechala za zády, ale nemohla jsem uniknout svým vzpomínkám. Když se mi narodila dcera, tak jsem se snažila potlačit ty pocity, které ve mně znovu ožívaly, ale nakonec se ke mně vrátily v plné síle, když se mě zeptala:

"Mami, jsem princezna?"

sweetmonia: Source
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 slunecnyden slunecnyden | Web | 24. dubna 2016 v 13:19 | Reagovat

Krátké, dojemné,... nejraději bych poslala hvězdičku pro všechny princezny .-)

2 Fredy Fredy | Web | 24. dubna 2016 v 13:19 | Reagovat

to je hezký :-)

3 Anna Anna | Web | 24. dubna 2016 v 13:52 | Reagovat

Naprosto úchvatný text. A velmi, opravdu velmi dojemný. Někdy je to smutné. Vysníme si své prince, náš fantastický pohádkový život a posléze zjistíme, že nic takového nenajdeme. A nebo respektive najdeme, ale budeme se jakožto princezny dostat přes to hrozné trní, protože to budeme my, které budeme bojovat za prince, ne oni za nás.

4 Saxofon Saxofon | Web | 24. dubna 2016 v 14:10 | Reagovat

Tvůj blog vidím poprvé a hned u mně udělal dojem. I tento článek je krásně napsaný a je dojemný.

5 SasuKe SasuKe | Web | 24. dubna 2016 v 14:16 | Reagovat

To je krásný, chápu jak se cítíš, když se ti stane něco opravdu příšerného a všechno rozpadne. Ten konec je nádherný, myslím, že vím, co jsi jí odpověděla, protože každá malá holčička by měla věřit, že je princezna a každý chlapec, že z něj vyroste rytíř. Je důležité snít a nikdy se snů o lepší budoucnosti nevzdávat, protože k těm nejlepším věcem vede nejtrnitější cesta.

6 Artis Artis | Web | 24. dubna 2016 v 22:17 | Reagovat

Ten konec je nádherný, opravdu silný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama