Na začátku bych si ráda upřesnila, co myslím pojmem "život". Je to časový úsek ohraničený narozením a ukončen smrtí. Každý (většinou) trvá různě dlouhou dobu.
Když nezůstanu u strohosti, tak je zde ještě "naplněný život" , "smysl života" a podobné hlouposti.
Lidé se stále snaží hledat v triviálních věcech jakýsi hlubší smysl. Tak tedy: Co náš život dělá životem?

Kdysi jsem četla o historce z výuky filozofie. Profesor přinesl skleněnou nádobu, nasypal do ní kameny a zeptal se studentů, jestli je plná. Odpověděli, že ano. Přisypal menší kamínky a zopakoval otázku. Studenti opět souhlasili. Poté přidal písek a celé to zalil vodou.
Také jste o tom slyšeli?
Celá sklenice představuje život. Velké kameny ty důležité věci - rodina, přátelství, zdraví. Stává se právě s těmito věcmi náš život plnohodnotným? Obešli bychom se bez nich? Co by se s naším životem stalo, kdybychom o všechno přišli?
Kdybychom stáli před volbou mezi tím nejdražším a naší vlastní smrtí, co bychom si vybrali? Čeho bychom se vzdali, abychom mohli dále žít? A byl by to potom ten stejný, náš život? Existuje vůbec vyčíslená hodnota života? Je to suma, kterou osoba za celý život vydělá, co za sebou zanechá, nebo se rovná ceně výkupného? Nebo je výkupné zápornou hodnotou smrti? Když už bychom tuto sumu dokázali vyčíslit, tak existuje možnost, jak nabýt na hodnotě? Je například kalokagatia tím nejhodnotnějším lidským jedincem? Nebo má každý stejnou cenu? Jsou snad lidé, kteří za nic nestojí a lidé s hodnotou nevyčíslitelnou? Je život to nejdražší?
Jiní náš život mohou ocenit (nebo si jej cenit), ale my ne. Ne každý si cení svého života a já se ptám: Kde je tedy hranice? Kde je na úsečce života bod, od kterého pro nás náš vlastní život nemá cenu? Nebo spíš jak tento bod vznikl? Pokud tato "láska k životu" vyprchá, je možné ji znovu získat?
Jde začít od začátku, nebo máme jen jednu šanci?
Pokud by každý z nás měl dáno nějaké předurčení a my dokázali zjistit jeho znění, byla by pak naše cena úměrná jeho významu?
-
Celý týden jsem si psala otázky, které mě napadly. Některé možná nedávají smysl, ale dává vůbec život smysl?
Nebudu se pokoušet na ně hledat odpověď, protože často ani žádná neexistuje.
Dattebane! •Spoluautorská FF s 






















![Lovely Shoujo Emoji (Huggy Hug) [V2] by Jerikuto](http://orig13.deviantart.net/a397/f/2014/073/c/6/lovely_shoujo_emoji__huggy_hug___v2__by_jerikuto-d7a4cw7.gif)



Jaká je hranice toho, že náš vlastní život nestojí za nic...velmi dobrá a otázka. Často nad ní přemýšlím...Myslím, že musí dojít k absolutnímu vyhoření u daného člověka, protože jedině tak může opustit tenhle svět. Může mít rodinu, přátele, ale někdy to prostě "nehraje roli", když to přeženu a řeknu to tímto způsobem.