Kdy je správný čas rozloučit se s minulým? S věcmi, které už nebudeme nikdy potřebovat. S prvními dupačkami, s hračkami?
Já sama si ještě pořád schovávám skoro všechny hračky, se kterými jsem si jako malá hrávala. Littlest Pet Shop mám ve dvou krabicích, obě v pokoji. Domečky ve sklepě. S plyšáky spím, barbíny odpočívají kdesi v IKEA tašce s ostatními poklady mého dětství.
A bude někdy možnost dát sbohem starým přátelstvím? Lidem ze základní školy jsem řekla, že přijedu. A tak jsem učinila; po třech letech. A? Stačilo mi, když jsem z dálky viděla tři spolužáky z vedlejší třídy. Těžko uvěřit, co všechno se může stát během pár let. Poznali mě? Ani jsem s nimi nepromluvila.
A co my sami? Kdy je čas říct sbohem něčeho uvnitř nás? Stačí novoroční předsevzetí, abych zamávala svým špatným vlastnostem? Nebo jen vytrhnu nadzemní část a kořeny budou kdesi uvnitř stále růst?
Co třeba to dítě, které by si chtělo hrát? Je vůbec možné vyhodit ho z domu, z mojí mysli? Nebo mu jen dávám zaracha a snažím se ho nevnímat?
Každou sekundu se náš život mění a stále se tak loučíme se starými... starým vším.
Dattebane! •Spoluautorská FF s 






















![Lovely Shoujo Emoji (Huggy Hug) [V2] by Jerikuto](http://orig13.deviantart.net/a397/f/2014/073/c/6/lovely_shoujo_emoji__huggy_hug___v2__by_jerikuto-d7a4cw7.gif)


