Věřím, že lidskou svobodu lze vyjádřit jedním slůvkem, které slouží jako cihlička přidržující dveře existence dokořán - možná.
- Robert Fulghum

Panda Emoji-11 (Clap) [V1] by Jerikuto Dattebane! •Spoluautorská FF s N.U.T.První a druhý díl na Konoze Panda Emoji-11 (Clap) [V1] by Jerikuto


Nenávidím, když přede mnou leží prázdná stránka.

Září 2015

> Kniha Fangirl

30. září 2015 v 9:34 | Tori |  Recenze
Na začátek děkuju Nuttie, že jsme se vzájemně dokopaly ji přečíst ^^ Bůh žehnej ořechům, a autorkám FFic!


Fangirl
Autorkou Rainbow Rowell
Vydala Euromedia Group v edici Yoli v roce 2015
Originál: Fangirl, St. Martin's Press v New Yorku, 2013
Téma: vysoká škola, psaní, láska, rodina, humor



Cath a Wren jsou dvojčata a odjakživa všechno měly všechno společné - pokoj, oblečení, lásku k sériím knih o Simonu Snowovi. Tědˇ, když nastoupily na vysokou školu, se jejich cesty začaly vzdalovat. Wren výšku brala jako dobrodružství a víkendy trávila v barech, zatímco Cath zůstala na holičkách. Sama musí čelit zamračené spolubydlící Reagan, tátovi, který začíná v prázdném domě šílet, a rovnou dvěma klukům - spolužákovi z kurzu tvůrčího psaní pro třeťáky a bývalému klukovi Reagan, Levimu. Jejím útěkem od reality je internet, kde píše fanfikce a každý den tisíce fanoušku čekají na nový díl.


Věci, které se odhrnují

28. září 2015 v 13:00 | Tori |  Střípky ze svazků slov
Podle mámy nosí každý z nás závoj, který nás odděluje od zbytku světa, takový jaký mají nevěsty na svatbě, akorát že tento závoj je neviditelný. Vesele si žijeme své život a přes obličej nám visí tenhle neviditelný závoj. Svět je tak trochu zamlžený, ale nám se to líbí.
Ale občas se naše závoje na pár okamžiků odhrnou, jakoby nám je z tváře nadzvedl nějaký vánek. A když se závoj zvedne, vidíme svět takový, jaký opravdu je, ale jen na těch pár vteřin, než se závoj zase snese dolů. Vidíme všechnu tu krásu a krutost, smutek a lásku. Většinou jsme ale radši, když to nevidíme. Někteří se naučí odhrnout závoj sami. Pak už se nemusí spolehnout na vánek.
Máma tím nemyslí, že by to byl opravdový závoj. A nejde tady o nějaké kouzla nebo o představu, že vás možná sleduje Bůh, nebo že hned vedle vás sedí anděl, nic takového. Takhle máma neuvažuje. Tohle je jenom její způsob, jak říct, že lidé se často nechají rozptýli malýma věcma a nepřemýšlejí z odstupu od těch podstatných.
...
Hodně jsem o závojích přemýšlela. Zajímalo by mě, jestli se sem tam někdo narodí bez něho. Někdo takový, kdo ty podstatné věci vidí pořád. Možná někdo, jako jsi ty.

Až včera dorazíš
Rebecca Stead
s. 69 - 70


Až včera dorazáš patří k mým nejjoblíbnějším knížkám. Už si ani nepamatuju, kdy jsem ji od koho dostala, ale jsem za ni opravdu vděčná. Naprosto změnila můj pohled na některé věci. Poprvé jsem se jí prolouskávala dlouho, po přečtení a pochopení souvislostí mi na přečtení stačí odpoledne. Je možné, že ji budu citovat častěji.

Lesík na konci cesty

28. září 2015 v 9:05 | Tori |  Povídky, texty
Dneska jsem se byla projít . Jen tak.

Ptáci

26. září 2015 v 11:10 | Tori |  Povídky, texty
Jedna z věcí, co se u mě v poslední době udály, je to, že jsem zjistila, co znamená Tori.
Pták. Pěkné.

Neúplné myšlenky

26. září 2015 v 11:01 | Tori |  Články
Těžko uvěřit, jak mě poslední ani ne měsíc ovlivnil. Chci psát. Mám rozdělanou povídku. Vlastní i překlad. Dodělávám recenzi. Ale je tu jeden problém.
Nedokáži dovést své myšlenky do konce. Něco tomu vždy chybí. Jen málokdy splodím něco smysluplného a dokončeného. Porto se zde možná budou objevovat jen úryvky. Možná jen citáty without background. To mě přivádí k:
Nedokáži se vyjádřit. Nedivte se, když uprostřed odstavce bude trůnit anglický, francouzský, latinský nebo japnský výraz. Víc se mi tam líbí. Víc k tomu sedí. Lépe to vystihuje.
A taky neumím konce. Vlastně ani úvody. Závěr je mým kamenem úrazu. Školka končí nedokončenou větou. Líbí se mi to. Nedivte se, když na to narazíte i na tomto

Co se honí hlavou při zpoždění

7. září 2015 v 18:09 | Tori |  Články
"...předpokládaná doba zpoždění se může změnit. Omlouváme se..."